Co mi dala PEFka?
Upřímný, pravdivý a od srdce. ❤ Takový je následující text od Honzy, který loni absolvoval Provozně ekonomickou fakultu ČZU v Praze. Na následující fotce jej najdete úplně vlevo. Neváhejte a pojďte si jeho článek o tom, co mu dala PEFka, přečíst:
Pro někoho, kdo absolvoval magisterské studium před rokem, zajímavá a rekapitulační otázka. Vlastně docela dobrá otázka, zda to všechno pětileté martýrium mělo smysl. Zda cesta pro něco tak malého a bezvýznamného, jako tři písmena s tečkou, měla smysl.
Očekávání od studia na PEF ČZU
A když tak sedím a vzpomínám, tak studium na PEF mi asi mnohem víc dalo, než vzalo. A zrovna v mém případě toho nebylo asi úplně málo. Každý jde na vysokou za jiným cílem, ale všichni mají tam někde v pozadí to, že si budou užívat každý den studentského života plnými doušky, získají titul a dobře placenou práci a bude na ně mamka pyšná.
Od A až po kance – nebo ledoborec?
Ač se to nezdá, pět let kompletního studia je poměrně dlouhá doba, která po celou cestu člověka formuje. Je jen na něm, jestli projde celým procesem dostatečně houževnatě, nebo to po cestě vzdá. Ale každá tato životní etapa a následná cesta něco do vínku člověku dá. Já jsem se rozhodl jít tou houževnatější cestou a přes všechny potíže dojít až do cíle. PEFka mi dala spoustu znalostí, které využívám ve svém profesním životě každý den, ale i spoustu vědomostí, které nikdy nepoužiji. PEFka může nabídnout i pár znalostí, kterými se dá machrovat v hospodě nebo někde na výletě v přírodě. Kdo by nechtěl machrovat, co zrovna na poli vidí za odrůdu obilí, nebo jak dlouho trvá orgasmus kance. A orgasmus kance, nebo laktace, to je na párty ice breaker asi jako ledoborec, takže víte co…
Nechci zabíhat do detailů, ale vysoká mě poznamenala a formovala. Poznal jsem spoustu skvělých lidí, ať už tady na univerzitě nebo na Erasmusu v zahraničí. Naučil jsem se věcem přidělovat prioritu a i to, že některé věci prostě člověk jenom těžko ovlivní. Práci v týmu, plnění termínu i to, že návštěva studijního oddělení je velmi podobná čekání na úřadě našeho krásného státu. Vysoká a PEFka dokáže člověku nabídnout prakticky všechno co hledá, stačí pouze chtít a hledat.
Jedna z nejlepších etap…
Mně PEFka kromě spousty přátel, vzdělání, potažmo titulu, vagónu vzpomínek dala i lásku, a to už je na jednu fakultu celkem dost, bych řekl. Takže za mě to opravdu nebylo pět ztracených let. Naopak byla to pravděpodobně jedna z nejlepších etap v mém životě, i když ty nové teprve otvírám. Takže pro mě bude mít PEFka vždy zvláštní místo v srdci.
A co bych vám k tomu řekl závěrem? Studentského života jsem si užil do sytosti. Titul jsem získal, i když kvůli covidu jsem ho nedostal moc slavnostně. Dobře placenou práci pro absolventa bych řekl též, že mám. A samozřejmě to nejdůležitější – mamka je na mě náležitě pyšná!
Je to jenom na vás, zda vám to bude stát za to, ale já za sebe říkám, že bych neměnil a klidně bych do toho šel znovu. Protože studentská léta na PEFce jsou šťastná léta.
Jan Chuděj
